Vyjádření k překladišti minerálních paliv ve Vaňově18.10.2017 Adresát:Krajský úřad Ústeckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem předáno osobně 18. 10. 2017 Vyjádření k dokumentaci vlivů na životní prostředí záměru Logistické centrum – překladiště minerálních olejů v Ústí nad Labem ve Vaňově Žádáme, aby bylo vydáno nesouhlasné stanovisko. 1) Záměr je v zjevném rozporu s územním plánem, jak dokládá příloha č. 9 (nikoli, jak je nesprávně uvedeno v dokumentaci č. 13). Sklad minerálních paliv nelze ani při nejlepší (resp. nejhorší) vůli pokládat za občanskou vybavenost. Při výkladu územního plánu je třeba vycházet z jeho smyslu („ducha“) a ten je evidentní. 2) Rozhodně nelze souhlasit s (nehorázným, vzájemně si odporujícím až zmateným) tvrzením v dokumentaci (str. 147 a dál), že: „ V souhrnu je vliv záměru posouzen jako středně silný. Na základě výše uvedeného posouzení je možno konstatovat, že … nepředstavuje takový zásah, kterým by došlo ke změně či významnému narušení krajinného rázu. Z hlediska ochrany krajinného rázu ve smyslu §12 ZOPK je tedy posuzovaný záměr pro dané území únosný.“ Je-li vliv na krajinný ráz středně silný, pak je dle našeho názoru neúnosný a jeho realizací by došlo k významnému narušení krajinného rázu. Podle našeho názoru je záměr na navrhovaném místě zcela nepřípustný. Marian Páleník předseda správní rady Přátelé přírody – Občanská společnost, z. s. V Ústí nad Labem, 17. 10. 2017 |
Vyjádření k Průzkumům a rozborům pro Územní studii krajiny okresu UL12.10.2017 Adresát:Magistrát města Ústí nad Labem Odbor investic a územního plánování předáno osobně 11. 10. 2017 Vyjádření ke zpracovaným Průzkumům a rozborům (analytická část) k územně plánovacímu podkladu: „Územní studie krajiny pro správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem“ (dále jen ÚSK) Přátelé přírody – Občanská společnost, z. s. s obecně prospěšnou společností Přátelé přírody reprezentují několik tisíc občanů ČR, přes 2 000 členů (z celé ČR) a přes 1 000 signatářů petice „Za zachování volné krajiny v (pod)krušnohoří - proti komerčním a industriálním zónám Knínice, Žďárek a Petrovice“ (zejména z dotčených obcí). Podle rozsáhlé ankety mezi místními občany obcí Libouchec, Velké Chvojno a Petrovice panuje mezi místními občany takřka konsensus (cca 87 % proti 9 %) v požadavku zachovat volnou krajinu Pod/krušnohoří tj. nepovolovat zde výstavbu „zón“ tj. logistických center, nákupních středisek, skladových a výrobních hal, kasin apod. „na zelené louce“. Jménem těchto občanů tedy žádáme, aby jejich postoje byly brány při zpracování ÚSK v úvahu. Podporu vyjadřujeme stanovisku, vyjádřenému v analytické části ÚSK (str. 10) „Z budoucích rozvojových záměrů je nutno …, případně i revidovat industriální rozvoj při dálnici D8 (Žďárek).“ Navrhujeme, aby ÚSK tuto revizi požadovala. Souvisí i se zmínkou (str. 54) o „schopnost krajiny udržet dobu“ (myšleno, předpokládáme, „vodu“), s ohrožeností ZPF erozí (str. 106) a se zvýšením retence vody (str. 121). Druhým tématem, kterému se Přátelé přírody věnují, je ochrana řeky Labe. (Přes 17 000 signatářů petice „Za důslednější ochranu přírody řeky Labe – proti výstavbě jezů“). V tomto bodě v analytické části ÚSK postrádáme větší pochopení potenciálu (údolí resp. nivy) řeky Labe, nadnárodního koridoru. Z více příčin (migrační koridor, samočistící schopnost řeky, samoobnovovací schopnost říčních ekosystémů) má Labe (řeka, niva, kaňon) obrovský, ale bohužel nedoceněný potenciál, a to nejen pro rekreaci. Jedinečnost Ústecka minimálně v rámci ČR (tzn. nic takového nikde v ČR není) spočívá jednak v kontrastu Českého středohoří a údolí řeky Labe, jednak (a především) v unikátnosti posledního úseku „volné“ řeky, která sice není v „přírodním“ stavu, nicméně jednak historické zásahy byly „měkké“, jednak, jak uvádíme výše, má Labe obrovskou revitalizační a renaturalizační schopnost. Tu lze demonstrovat stavem v r. 1989 (kdy se s nadsázkou řečeno, daly v Labi vyvolávat filmy) a několik málo let po té, kdy se během velmi krátkého období na Labi začaly vyskytovat druhy velmi citlivé na čistotu vody (například velevrub malířský). Labe není jedinou přírodní hodnotou Ústecka, ale jednoznačně patří k nejcennějším v rámci celé ČR. Bohužel si tento fakt (patrně tím, že máme Labe takřka denně na očích a zevšednělo nám) úplně neuvědomujeme. (Stačí ale pozorovat reakce někoho, kdo navštíví údolí Labe poprvé – většinou jde o směsici údivu a ohromení.) Poznámka k analytické části ÚSK: Na „vodní cestě“ Labe je nesplavněný úsek cca 500 m pod vodním stupněm Přelouč v Pardubickém kraji. Uvádí-li se tedy (v médiích aj.), že se má splavnit Labe, netýká se to tedy v žádném případě Labe v okrese UL (ba ani DC). Labe v okrese UL je splavněné a kontroverzní záměr na výstavbu Plavebního stupně Děčín má pouze zlepšit plavební podmínky, konkrétně se mají touto stavbou zlepšit o pouhých 15 % a to pouze na úseku mezi Křešicemi a státní hranicí v okrese Děčín. Vliv na okres UL by byl zcela nulový. O stavbě vodního díla Malé Březno příslušný orgán - ŘVC (Ředitelství vodních cest) vůbec neuvažuje. V územních plánech jsou pro VD Malé Březno rezervy, ale to jsou i pro kanál Dunaj-Odra-Labe atd. Vzhledem k výše uvedenému by ÚSK podle našeho názoru mohla srovnat potenciální přínosy zlepšení plavebních podmínek na Labi s jeho renaturalizací. Podle našeho přesvědčení by renaturalizace Labe měla řádově větší přínos než jeho kanalizace. Zdůrazňujeme, že renaturalizace Labe by se nevylučovala s lodní dopravou, zejména tou osobní; ba právě naopak. Pro rekreaci je jednoznačně atraktivnější plavba po přírodě blízké řece než kanálem. A kdo preferuje stabilizovanou vodní hladinu, má v okrese UL k dispozici jezero Milada a vodní zdrž nad střekovskými zdymadly, přičemž jest - byť spíše hypotetickou - otázkou, zda by řeka Labe nebyla z pohledu rekreace atraktivnější bez této zdrže. Nicméně podle našeho názoru i takové otázky by ÚSK mohla také řešit; pokud dokonce neplatí, že právě proto si její pořízení občané zadali (a zaplatili). Obecně máme za to, že by se ÚSK neměla tolik zabývat plány a záměry, ale především hodnotit kvalitu a potenciál krajiny. ÚSK by měla sloužit jako podklad pro další rozhodování při tvorbě územních plánů, ZÚR, PÚR apod., nikoli naopak. Nelze souhlasit s názorem, že „řešení D8 je z hlediska zpracovatele citlivé vůči krajinnému rázu a umožňuje přiměřenou propustnost územím“ (str. 111). D8 v okrese UL je většinou zcela neprůchodná (a mimochodem ke všemu oplocená) s malými výjimkami (tunely, estakády, mosty apod.). Již vůbec nelze souhlasit s tvrzením „ÚSK v tomto smyslu akceptuje současný stav [Labe] a je pravděpodobně zbytečná diskuse o vypuštění některých staveb“. K tomu viz výše. Budoucím trendem je podle našeho názoru rostoucí význam volné krajiny. Ačkoli počet obyvatel v ČR stagnuje cca 70 let a v okrese UL dochází dokonce k jeho pozvolnému poklesu, plocha, kterou „člověk“ v krajině zastavěl, za stejné období výrazně vzrostla a s úpadkem zemědělství tento tlak nadále narůstá. (Jinými slovy: za zmíněných 70 let první roste na úkor druhého.) Viděno z druhé strany: z okresu UL mizí volná krajina a tím její cena roste. ÚSK by se podle nás měla zabývat více i fragmentací krajiny (str. 108 a dál), protože nejde jen o procenta zastavěného území vs. volné krajiny. Velmi znepokojivé přitom je, že jsou tyto procesy většinou nevratné. Vyjma ukončení těžby uhlí, které ovšem jednak stále není definitivní, jednak je využití některých území více než sporné. Konkrétně rozsáhlé golfové hřiště se sice může někomu - z dronu - jevit možná esteticky, za volnou krajinu ho však rozhodně považovat nelze. Naopak: golfové hřiště na nejcennější „rozvojové“ lokalitě města Ústí nad Labem úplně znemožnilo průchodnost, slouží hrstce vyvolených, kteří si mohou dovolit zaplatit 50 000 korun členský příspěvek; 99,9 % populace je vstup na jejich „greeny“ zakázán; zakázáno je volné pobíhání psů, chodci se smějí pohybovat výhradně po asfaltových cestách, po nichž se vysokou rychlostí prohání ono 0,1 % a které de facto nikam nevedou; pro drtivou část veřejnosti je prakticky jedno, zda na daném místě jsou výsypky, anebo je zde golfové hřiště; z pohledu ochrany přírody je golfové hřiště jednoznačně horší, než by byly bývaly svému vývoji ponechané výsypky tj. bez nákladných „rekultivací“. Marian Páleník předseda správní rady Přátelé přírody – Občanská společnost, z. s. V Ústí nad Labem, 11. 10. 2017 |
Další průmyslová zóna! Tentokrát se má zničit kus krajiny u Chlumce22.12.2016 Úřady se rozhodly nadělit letos občanům co nejvíce dárků. Pár dní po té, co se rozeběhlo Zjišťovací řízení na Průmyslovou zónu Knínice, zahájil ústecký Krajský úřad Zjišťovací řízení na Průmyslovou zónu Chlumec.Oznámení ZDE: www.kr-ustecky.cz/VismoOnline_ActionScri… Materiály ke stažení ZDE: portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK996 Zatímco v případě Knínic končí lhůta pro vyjádření 2. 1., u Chlumce je poslednín dnem na dodání připomínek 10. leden 2017. |
Můžeme se vyjádřit k nové zóně15.12.2016 Veřejnost má možnost žádat zpracování dokumentace EIA (hodnocení vlivů stavby na životní prostředí) a to do 2. ledna Poučení ZDE: www.kr-ustecky.cz/VismoOnline_ActionScri… Informace o záměru (zpracované na zakázku investora) naleznete ZDE: portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK993 |
Ad bobří stavby a (ne)čoudící kamióny30.11.2016 Marian Páleník: Pan prezident je dezinformován!Kamiony dnes jezdí po silnici podél Labe, kde serpentiny NEJSOU. Jedou zde prakticky po rovině, kdežto na dálnici budou muset překonat velké převýšení a budou tudíž „čoudit“ VÍCE. Mimochodem z Ústí do Lovosic po D8 to bude VÍCE km než podél Labe (lze si to ověřit na mapě); vtip spočívá v tom, že z Ústí na D8 je to asi 5 km, kdežto Labe teče centrem města. Po silnici podél Labe jezdí kamióny rychlostí 90 km v hodině, takže toho, kdo dodržuje pravidla silničního provozu, nijak nezdržují. (Sám jsem jel v autě za kamiónem někdy i celý úsek z Ústí do Lovosic a nikdy žádný kamión nejel pomaleji než 90 km v hodině. Někdy mají naopak dokonce tendenci předjíždět „pomalá“ osobní auta.) Ale hlavně: Kamióny jezdící do ciziny musí splňovat VELMI přísné emisní normy (bývalo to EURO V, nevím, zda dnes už neplatí EURO VII), a jelikož je životnost kamiónu jen cca 2-3 roky, lze odhadnout, že 90 % kamiónů „čoudí“ méně než většina osobních aut, která, jak známo, u nás mají průměrné stáří asi 10 let. (Pro „čoudící“ osobní auta platí totéž, co pro kamióny – po D8 budou čoudit více, protože budou muset překonávat výškové převýšení, které podél Labe není. Spotřebují více paliva a z Ústí najedou více kilometrů, než kdyby jely podél Labe. Cesta bude trvat asi o 5 minut méně po dálnici. S nadsázkou - kvůli těm 5 minutám se utrácí 16 miliard korun z našich daní.) "Argument" Miloše Zemana o bobrech bych čekal u dítěte v MŠ a myslím, že už desetileté dítě by takovou „argumentaci“ nepoužilo. Z toho je vidět, v jak obrovské argumentační nouzi zastánci jezů jsou. Skutečný problém D8 spočívá ve volbě trasy přes sesuvná území. Lze spekulovat, že šlo o záměr, aby se stavba co nejvíce prodražila a soukromý dodavatel si tak „namastil kapsu“. Přitom se hazarduje se životy řidičů. Kdyby k sesuvu došlo až po zprovoznění D8, mohli za tento šlendrián zaplatit životem nevinní lidé; vždyť v autech mohly být celé rodiny s dětmi… Je opravdu pozoruhodné, že tomuto průšvihu jako hrom prezident nevěnoval půl slova. Přitom právě oni „zelení fanatici“ na nebezpečí sesuvu upozorňovali již v roce 1995 (!); na vlastní uši jsem to slyšel říkat doktora Cajze v r. 1995 nebo 1994. Kdyby se realizovala varianta s tunelem Kubačka, jak požadovali „zelení fanatici“, mohlo se po D8 už několik let jezdit! Poradci pana prezidenta selhávají a krmí ho naprostými dezinformacemi. Je otázkou, proč jim dopřává sluchu a důvěřuje jim. Volba poradců je ovšem jeho volba a jeho odpovědnost. Nedivil bych se, kdyby krátce po volbách na podzim 2017 dálnici D8 „museli“ zavřít „zcela zaskočeni“ nějakou „zcela neočekávanou“ okolností a pak ji za další miliardy x let předělávali. Aby odvedli pozornost od vlastní viny, budou i nadále obviňovat „zelené fanatiky“ dle pořekadla „zloděj křičí: chyťte zloděje!“ Na druhou stranu musím říci, že dálnici D8 je potřeba v každém případě dostavět, protože stávající situace, kdy je provoz sveden na silnici podél Labe skrz obce (nic takového ovšem "zelení fanatici" nenavrhovali!), je neúnosná. Vinu za to nesou státní úředníci resortu dopravy. |
◄◄ NOVÁ ANKETA20.10.2016 Připravili jsme pro vás novou anketu o D8. Neváhejte a sdělte nám svůj názor! Předem vám děkujeme. |
Podařilo se nám získat návrh dohody mezi CPI a obcí Libouchec!20.10.2016 Podařilo se nám získat návrh dohody mezi CPI a obcí Libouchec. Za povšimnutí stojí navrhovaný závazek obce (odd. III, odst. 1.) "Obec se zavazuje, že v průběhu veškerých správních řízení ohledně výstavby [PP: logistického] Centra (včetně zejména stavebního řízení) bezodkladně a bezúplatně udělí Investorovi [PP: tj. CPI] svůj bezpodmínečný souhlas s výstavbou Centra..." Pro uzavření této dohody hlasovali na jednání zastupitelstva obce Libouchec 11. 7. 2016 tito zastupitelé obce: Mgr. Březinová (Alternativa), p. Süssmilch (Alternativa), p. Budka (za KSČM), p. Kodet (za KSČM) Ing. Štěrba (za STAN). Nepochybujme, že pro by hlasoval i p. Černil (Alternativa), který tuto dohodu především prosazuje, pokud by se jednání zastupitelstva mohl účastnit (byl omluven). Jelikož pro uzavření dohody nehlasovala nadpoloviční většina, nebylo schváleno. Návrh dohody jsme zveřejnili ZDE prateleprirody.cz/files/Dohoda_CPI_Libou… |
CPI nemá platný certifikát a logistické centrum u Žďárku nemůže stavět!20.10.2016 Dnes jsme obdrželi Rozhodnutí Stavebního úřadu Libouchec ze dne 23. 6. 2016 o neplatnosti tzv. certifikátu (de facto stavebního povolení) pro výstavbu logistického centra CPI Žďárek. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 15. 7. 2016 a certifikát, vydaný v listopadu 2008, podle něj pozbyl platnosti 1. 1. 2015. Rozhodnutí si můžete stáhnout ZDE: prateleprirody.cz/files/2016_06_23_CPI_c… |
Rozhlasová beseda o jezech na Labi Páleník versus Fojtů k poslechu20.10.2016 Besedovat s někým, kdo ač představitel státní instituce, skoro v každé větě lže, není snadné. Viz www.rozhlas.cz/plus/proaproti/_zprava/zm… Na řadu jeho polopravd i nepravd bohužel nebyl prostor reagovat. |
Budete dvoutisící signatář naší petice Divoká řeka místo jezů?18.3.2016 Postup pro zaslání mailu ministrovi ŽP Brabcovi spočívá ve třech krocích:1. Po vyplnění formuláře (a kontrole údajů) kliknete na "tlačítko" ODESLAT. 2. V došlé poště (ev. ve spam koši) v potvrzovacím mailu (s předmětem "POTVRDTE svuj podpis petice") kliknete na odkaz a po té na stránce, která se Vám otevře, kliknete (po kontrole údajů:o) na "tlačítko" POTVRDIT. 3. Budete přesměrován/a na stránku s mailem ministrovi ŽP (ev. mu ještě můžete připojit i svůj os. vzkaz); ten odešlete klikem na "tlačítko" Poslat zprávu. Čistého času vám to celé zabere jednu až dvě minuty. ZAČNĚTE ZDE: prateleprirody.cz/petice |
