Prof. Jiří David


Čestným členem naší společnosti byl také prof. PaedDr. Jiří David, CSc.


Profesor Jiří David, syn učitele výtvarné výchovy Josefa Davida, studoval výtvarnou pedagogiku na Pedagogické fakultě UK a postgraduálně estetiku na FF UK v Praze.

Po ukončení studia pracoval v Liberci v letech 1955-1962 v oboru experimentální zájmové činnosti s dětmi a vyučoval na tamním Pedagogickém institutu. Od roku 1965 pak na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Jako vědecký aspirant absolvoval stáž v oboru výtvarné výchovy na školách všech stupňů ve státě New York. V USA se jako delegát ČSSR účastnil 19. světového kongresu INSEA v New Yorku. Přednášel též na Columbia University N.Y. jako "foreign expert for art education."

Po návratu z USA v roce 1969 následovala výpověď z politických důvodů a dvacetileté období perzekuce. Zaměstnání čerpače hydrogeologického průzkumu však umožňovala studium, vědeckou práci i publikační činnost (pod jménem manželky Věry Davidové).
V maringotce Stavební geologie na více než devadesáti lokalitách severního, západního a jižního pohraničí Čech vznikla převážná část odborných textů do roku 1989.

Teprve sametová revoluce umožnila návrat k původnímu povolání. Nejprve na PF v hradci Králové, pak na PF UJEP v Ústí nad Labem, kde autor působil jako profesor estetiky a školitel - examinátor doktorandského studia.

Jiří David vydal monografie:

Oči dokořán (1965),

Vladimír Komárek (1967),

Vánoční motivy v českém výtvarném umění (in: Vánoce v české kultuře 1988, 2001),

Výtvarná výchova jako smyslový a duchovní fenomén (1993),

Vladimír Komárek (II/2003),

Václav Černý, buddha, dandy a umění akvarelu ve Slatiňanech (2006).

Dále vyšlo kolem 80 statí v odborných časopisech i jako předmluvy či doslovy odborných publikacívh nebo jako referáty na sympósiích a kongresech pořádaných v ČR i v zahraničí a otištěných ve sbornících těchto akcí.

Profesor Jiří David zemřel 6. 6. 2014.

(Zdroj životopisu: Století dítěte a výzva obrazů)