Obecně prospěšná společnost Přátelé přírody, o. p. s. byla založena v roce 2004 a je nástupnickou organizací občanského sdružení Přátelé přírody. Občanské sdružení Přátelé přírody jsme založili koncem roku 1995. Tehdy jsme se odštěpili od Občanské ligy města Ústí n. L., která vznikla začátkem 90. let.
Foto: O. Hájek
V první polovině roku 1996 se naše sdružení jmenovalo Občanská společnost města Ústí n. L. a od poloviny roku 1996 do roku 2003 Přátelé přírody - Občanská společnost. (Začátkem roku 2003 jsme druhou - a často matoucí - část názvu vypustili.) V roce 2003 jsme se - po složité a dlouhé přípravě a mnoha diskusích; pro zvýšení naší transparentnosti a důvěryhodnosti - rozhodli transformovat naše hnutí ze sdružení na obecně prospěšnou společnost. Nejprve myšlenku transformace schválila jednomyslně valná hromada členů sdružení. Po té na podzim proběhlo "referendum" registrovaných příznivců. Poměrem hlasů 10:1 byla transformace odsouhlasena.
Proč změna ze sdružení na obecně prospěšnou společnost?
Založení obecně prospěšné společnosti je skutečně neskutečně administrativně náročné. Na rozdíl od sdružení, jehož náležitosti upravuje zákon velmi volně (přesněji většinu věcí neupravuje vůbec), založení a další chod obecně prospěšné společnosti je zákonně upraveno do detailů. Zatímco pro založení sdružení stačí podpisy tří osob starších 15 let a zaslat stanovy na Ministerstvo vnitra, obecně prospěšná společnost se zapisuje do rejstříku obecně prospěšných společností, vedeného u Krajského soudu.
100x složitější
Náležitosti nutné pro zápis jsou bez nadsázky asi 100x náročnější než v případě sdružení. (Zakládací listina s notářsky ověřenými podpisy, doklad o jmenování členů správní a dozorčí rady s notářsky ověřenými podpisy, zápis o volbě předsedy správní rady s notářsky ověřenými podpisy, čestná prohlášení všech členů správní a dozorčí rady s notářsky ověřenými podpisy, výpisy z trestního rejstříku zakladajících členů a všech členů správní a dozorčí rady atd. Chybí jen otisky prstů :o)
Pojistka proti vytunelování
Na druhou stranu je to jistě správné a právě tato značně náročná procedura přináší jednak vyšší důvěryhodnost, jednak výrazně eliminuje případné spory o to, kdo vlastně je a kdo není člen apod.
Sdružení a o. p. s.
Máme za to, že občanské sdružení je forma vhodná spíše pro skupiny dobrovolníků řešících místní problém - bez zaměstnanců, bez významného rozpočtu, bez majetku. Naproti tomu obecně prospěšná společnost je vlastně firma (svého druhu), jejímž cílem není dosahování zisku. Zákon vymezující fungování o. p. s. je velmi detailní a většina věcí je v něm pregnantně definována. (Dozorčí rada je povinná, stejně jako výroční zpávy, určuje se délka volebního období členů správní rady, člen správní rady nesmí být zaměstnancem ani členem dozorčí rady atd. Při neplnění zákonných povinností existuje možnost její likvidace.) Fungování o. p. s. zvládnou skutečně jen profesionálové. O. p. s. se trochu blíží nadaci (formou). I když ani to není úplně ideální právní forma - Přátelé přírody jsou totiž HNUTÍ - podstatně více vyhovuje tomu, co děláme.
