Budeme velmi rádi, posílíte-li naše řady. Staňte se našimi příznivci (členy)!

JEZY
Plavební stupeň Děčín Příběh Labe Lži a demagogie o jezech Osoby a obsazení Koupání v Labi Média o jezech

Souhlasíte s výstavbou přehrad - jezů na Labi?


ano


85
ne


536


další ankety
Přihlášení:

Jméno:

Heslo:
Proti kanálu DOL

E-SHOP
Podpořte nákupem


Záložka do knihy, časopisu nebo diáře
,-

Virtuální výstava


Galerie


Další články v rubrice
Mýtus zvaný AGN
Splavnění Labe? Lež jako věž
Civilizovaní lidé v rezervacích nestavějí (Deník)
Známe příjmy ředitele ŘVC a jeho zástupce. Za co si je platíme?
Lídři trousili moudra o splavňování splavněného Labe
Dokumentace EIA Plavebního stupně Děčín potřetí vrácena
Přátelé přírody: Jez netřeba, stačí nové lodě (Deník)
Příprava VD Přelouč se vrací o 20 let zpátky
Chcete dostávat 10 let 10 miliónů denně? Prosaďte jezy na Labi
Proč rezignoval posudkář Bajer?
všechny články v rubrice


Nepřehlédněte


JEZY > Média o jezech > Přátelé přírody: Jez netřeba, stačí nové lodě (Deník)
14.8.2016

Přátelé přírody: Jez netřeba, stačí nové lodě

Janni Vorlíček

Ústecko /ROZHOVOR/ - Úbytek vody v Labi přináší problémy životnímu prostředí i ekonomice. Rejdaři kvůli tomu lobují za stavbu betonových jezů na dolním úseku českého Labe.

Ekologové zase navrhují, aby „se nedělalo nic", jelikož příroda si poradí sama. Spolek Přátelé přírody vedený Marianem Páleníkem navrhuje několik opatření. Od nízkoponorových lodí po rozdělení Labe na dvě ramena.

Jaké lodě máte na mysli?
Plavidla typu Till Deynmann nebo Futura Carrier mohou nést na palubě náklad i při ponoru 100 centimetrů. To už zastaralé lodě českých rejdařů nemohou plout ani prázdné. Situace, kdy plavba na Labi stojí pro nízké stavy hladiny, by ale s moderními nízkoponorovými loděmi nenastávala tak často. Na Labi tudíž není třeba stavět za velké peníze daňových poplatníků žádné nové jezy.

Jaké tyto lodě používají technologie, aby toho dosáhly?
Tato plavidla mohou plout po doslova křivolakých vodních „cestičkách". Není to pro ně problém, jelikož používají takzvaný kvatropohon, tedy čtyři menší vrtule, dvě na přídi, dvě na zádi, oproti jedné velké vrtuli na zádi u starších lodí. Kromě čtyř vrtulí využívají i vzduchové mazání, lehčí materiály a na asi jeden a půl krát větší úložné ploše uvezou až dvojnásobné množství nákladu při stejném ponoru oproti zastaralým lodím českých rejdařů. Všechny nákladní lodě českých rejdařů pocházejí z minulého režimu. Tomu odpovídá i technická úroveň. Představu, že si na nové začnou vydělávat, až jim stát za patnáct let a za desítky miliard z naší kapsy postaví tři jezy na Labi, považuji za pořádnou drzost.

Kromě lodí jste se zmiňoval o alternativě, která by hladinu zvedla, co by to mělo být?
Plavební podmínky lze zlepšit za podstatně méně peněz a bez stavby jezů. Zároveň by to i podstatně zvýšilo přírodní bohatství řeky. Vtip je v rozdělení Labe na dvě ramena. Jedno by sloužilo plavbě jako kanál s minimálním podélným sklonem. K překonání výškového rozdílu by sloužila plavební komora, eventuálně dvě. Druhé, ponechané „přírodě" by se stalo divokou volnou řekou.

Jak si to představujete?
Povodí Labe čas od času prohrabuje dno kvůli údržbě plavební dráhy. Jakmile by přestalo, řeka by začala „divočet". Pomoci bychom jí mohli vytvořením ostrovů a poloostrovů. Třeba nad Křešicemi, případně i u Malého Března by takto mezi plavební komorou a „přírodním" ramenem mohl vzniknout ostrov. Nad a pod ním by byla ramena oddělena podélnou, přelévanou hrázkou. Plnila by svou roli hlavně za nízkých vodních stavů. Při vyšších hladinách by zůstala větší část hrázky pod hladinou. Za pár let bychom zde měli jedny z nejcennějších lokalit Ústecka i České republiky.

Máte příklad ze světa?
Umělý mokřad, jež za rozšíření kanálu Mittelland musel vybudovat jeho provozovatel u Mannhausenu. Pár let od jeho vzniku tu hnízdí skoro sto druhů ptáků.

Deník 11. srpna 2016



Souhlasíte s námi, že ochrana jedinečné přírody řeky Labe má mít přednost před stavbou kontroverzních jezů na Labi?

Pokud ano, podpořte nás, prosím, svým členstvím - zaregistrujte se ZDE

Předem vám za vaši podporu velice děkujeme.


Nahoru
Sdílet přes Facebook Verze pro tiskZaslat známé(mu) na e-mail Zvětšit písmo
(C) 2006 - 2024 Přátelé přírody, o. p. s. | Webmaster | Powered by Rosettedesign