Prý jste na ministerstvu životního prostředí uspěli se žádostí o přezkum změny zemědělské půdy u Žďárku na průmyslové plochy. O co přesně šlo?

Zemědělská půda patří podle stávající legislativy do tzv. Zemědělského půdního fondu (ZPF) a chce-li kdokoli změnit účel jejího využívání, musí získat souhlas s tzv. vynětím ze ZPF, který uděluje MŽP. Až dosud se vyhovovalo snad 100 % žádostí a betonování české krajiny nabíralo na obrátkách.

CPI usiluje o výstavbu tzv. logistického centra u Žďárku, což nemá být nic jiného než shluk obrovských skladových hal (největší mát být více než půl kilometru dlouhá!) o celkové ploše 30 hektarů. I tento záměr vyžadoval výše zmíněný souhlas s vynětím půdy ze ZPF.

Při studiu podkladů pro územní rozhodnutí jsme došli k závěru, že tento souhlas byl vydán protizákonně. (O korupci si můžeme jen něco myslet.) Proto jsme podali na MŽP podnět, aby bylo toto rozhodnutí zrušeno. Tzv. rozkladová komise ministra nám dala plně za pravdu a souhlas byl zrušen.

Ovšem po „okupaci“ ministerstva ŽP ministrem z ČSSD si nedělejme iluzi, že je vyhráno.



Bílina patří k nejšpinavějším řekám u nás, a přece do ní podle vás pronikli bobři. O co své tvrzení opíráte? A myslíte, že se jim bude v Bílině dařit?

Vím, že si mnozí zelení libují v negativismu a snad nepopudím připomenutím, že kvalita vody v Bílině se dramaticky zlepšila. Nicméně bobři nejsou ryby a na čistotu vody tedy tak citliví nejsou. Výskyt bobrů či bobra na Bílině, a vlastně i kdekoli jinde, lze doložit vcelku snadno. Tzv. okusy, tedy lidově řečeno „okousané klacky“, jeho výskyt dokazují zcela jednoznačně. V galerii na webu prateleprirody.cz se každý může přesvědčit, že jsme si bobry na Bílině nevymysleli. Na Bílině je celá řada ekosystémů, které jsou jako stvořené pro bobry. Nezapomeňme, že bobři byli v naší krajině naprosto běžní (a jak dokládají nálezy, dávno před příchodem člověka) a vyskytovali se doslova na každé řece a na každém potoce. Myslím, že jich na českých a moravských tocích byly miliony. Z hlediska bobrů, vracejících se po 300 letech opět do české krajiny, je tato země pustá. Musí si zde připadat jako praotec Čech na Řípu. :o)


Konečně na Labi se prý staví hráze podle vašeho návrhu. Leckoho snad udiví, že ekologové, kteří prosluli bojem proti jezům na Labi, navrhují tamtéž hráze, které mají zlepšit splavnost řeky. Neustupujete tlaku loďařů?

Nepodléhejme frázím a mýtům. Přátelé přírody nejsou ekologové, ale (ctihodní) občané usilující o kulturní přístup k našemu přírodnímu bohatství. Také válečnická terminologie („bojovat“) nám není vlastní. A do třetice i boj proti jezům je mýtus, vytvořený médii. Naším cílem je, aby labské říční ekosystémy a chráněné (vzácné) biologické druhy nebyly stavbou ohroženy. Původní plány na brutální hráze a zaplavení celé říční nivy vzaly za své už v roce 1997! Od té doby proběhla řada jednání, projekt byl přepracován a nyní probíhá, řekl bych, přetlačovaná.

Vámi uvedené koncentrační hráze (viz snímky P. Bauera) navrhli experti z VÚV (Výzkumný ústav vodohospodářský). Podle nich jsou navrženy tak, aby se před nimi a za nimi usazovaly částice právě té velkosti, z nichž se skládají ony nejcennější a nejvzácnější labské ekosystémy - štěrkopískové lavice, na nichž (a nikde jinde) se pak vyskytuje řada chráněných druhů (např. drobnokvět pobřežní, velevrub malířský apod., ale také některé endemické druhy hmyzu).

Naše role spočívala v tom, že jsem investorovi navrhl, aby se nejprve tyto hráze na Labi vyzkoušely jaksi nanečisto, ještě před tím, než se bude rozhodovat o stavbě jezů. To se skutečně stalo. Pod Děčínem se nyní sleduje, co tato hráz „provede“.

Pokud by se předpoklady ukázaly oprávněné, mohly by se tyto hráze stát součástí kompromisního řešení, které by na jedné straně zlepšilo plavební podmínky na Labi a současně na druhé straně neohrozilo zdejší faunu a flóru.