JEZY > Stanoviska > Stanovisko Českého rybářského svazu, SÚS
3.11.2006
Stavba jezu na dolním Labi
- stanovisko Českého rybářského svazu, SÚS Ústí nad Labem
Z prokázaného druhového složení společenstva ryb je patrné, že právě mezi Střekovem a Hřenskem (40 km) je nejrozmanitější druhové zastoupení na celém českém Labi. Dlouhodobé odborné sledování (1991-2005) prokázalo přítomnost 37 druhů ryb a navíc byla zjištěna mihule potoční (mihulovec). Případnou výstavbou VD se významně zkrátí úsek pro volný tah ryb Labem na našem území. Úsek řeky mezi Hřenskem až po jez Střekov bude v důsledku výstavby velkého vodního díla vykazovat změny, které jednoznačně negativně ovlivní zde žijící populace ryb a jiných živočichů, zvláště při protiproudových migracích tažných i běžných říčních druhů ryb. Zásahy do původního říčního ekosystému vyvolají další následné změny přerušením biokoridoru a je třeba uvést, že se jedná o biokoridor evropského významu! VD přehrazením toku přispěje k další fragmentaci toku Labe. Vyjma úsek předmětný tomuto stanovisku, jenž je dosud bez bariér ve formě jezů, je zbylé české Labe (Střekov-pramen Labe) doslova "rozsekáno" asi stovkou jezů na délce řeky asi 320 km. Proudomilné druhy ryb budou vytlačeny do výše položených úseků jezových zdrží, kde lze nalézt zbylé vhodné, ale prostorově velmi významně omezené podmínky pro jejich přežívání, růst i rozmnožování. Druhová rozmanitost v jezových zdržích se projeví negativním směrem především v potlačení přítomnosti zejména parmy obecné, všech tří druhů jelců (proudník, tloušť, jesen), podoustve říční, ostroretky stěhovavé, mřenky mramorované, i dalších druhů ryb. Vyšší sedimentace v řece vyvolá zanesení přirozených úkrytů řady druhů ryb. Přesun nánosů ke břehům (vyvolaný i vyšším provozem lodí) se negativně uplatní v období uložení jiker jejich překrýváním, omezeným přístupem kyslíku nutného k úspěšnému vývoji raných vývojových stadií a jejich odplavováním. Stejně negativně se tento jev může uplatnit u některých dalších skupin organismů, vázaných pobytem na dno jako mlžů nebo rakovců a dotknout se potravní základny - drobné zvířeny dna (kvality i kvantity). Finanční hodnotu současného společenstva ryb v daném úseku je sice možné odhadnout a vyjádřit úrovní současných cen na trhu, ale fakticky je její hodnota nevyčíslitelná, vzhledem k prioritnímu významu pro pravidelnou obnovitelnost biocenózy a udržení vazeb v říčním ekosystému. Tam, kde se prostředí změní přehrazením původního koryta řeky, se vždy významně zjednoduší vazby v ekosystému. Původní variabilita biotopů se sníží, což se odrazí i v druhové rozmanitosti všech jeho složek. V případě ryb lokálně klesá počet druhů i více než o polovinu (v úseku Labe nad Střekovem se vyskytuje jen asi deset druhů ryb). V souvislosti s hodnocením vlivu plánované výstavby VD je nutné vzít v úvahu skutečnost, že německá část řeky v celé délce je už v dnešní době pro migrující ryby průchodná. To je také již úspěšně zhodnoceno ve smyslu navrácení lososa atlantského (Salmo salar) na území ČR a ačkoli se jedná o celospolečensky významný přínos, případná stavba VD tento projekt významně omezí a poškodí. Stejně tak i pozvolna se objevující migrace dalších druhů ryb z moře, jako je pstruh mořský a lze očekávat i další druhy, které se v 19. století a dříve i na našem území celkem běžně vyskytovaly. Současné ekosystémy se na Labi vyvíjely a stabilizovaly minimálně po mnoho desetiletí. Z hlediska biologického je pro jejich zachování v současném rozsahu i kvalitě optimální varianta "nulová" tj. jezy nestavět, což je jednoznačným požadavkem ČRS.
Zpracoval Bc. Kava Tomáš, rybářský hospodář ČRS SÚS Ústí n.L
